Rozpadne se Bosna a Hercegovina? Tisk

Neděle, 22. ledna 2012



Americký politický analytik Stephan Mayer prohlásil při příležitosti 20. výročí rozpadu Jugoslávie, že poslední kapitola rozpadu ještě není dopsána, upozornil na možnost rozpadu Bosny a Hercegoviny do dvou popřípadě třech států. Jak píše ve svém článku, který poskytl, agentuře SRNA a ze kterého citujeme.

Po skončení občanské války v BiH a podpisu Daytonské dohody v roce 1995, političtí vůdci na západě věřili a předpokládali, že se Bosna a Hercegovina brzy stane stabilním, multietnickým a demokratickým státem. S tímto cílem se západní mocnosti především USA, Velká Británie a Francie ujaly řízení a správy v tomto státě.

Do značné míry se současné postoje a praktiky Západu neliší od praktik, používaných na Balkáně cizími vládami v minulosti, předepisování a nařizování opatření, která považovaly za moderní, progresivní a perspektivní ze svého pohledu, bez ohledu na mínění místních obyvatel a jejich kulturních a náboženských tradic. A jako v minulosti také nyní se místní političtí vůdci bouří proti „inteligentní a hlubokomyslné“ politice, v tomto případě Washingtonu, Londýna a Paříže.


Realita je taková, že experiment v Bosně a Hercegovině nefunguje a od počátku to je špatné řešení. Myšlenka multietnického státu Bosny a Hercegoviny nemá podporu většiny obyvatel a jejich politických vůdců. Je zde prostě mnoho etnických, náboženských a dalších různorodých problémů, aby tato myšlenka byla úspěšná. Federace Bosna a Hercegovina jako fungující stát je fikce, přežívá díky tlaku Západu a neschopnosti nebo nedostatkem vůle místních politiků o jejím konečném a oficiálním rozpuštění. Dnešní stát se vlastně skládá fakticky z dvou nebo dvou a půl samostatně fungujících vlád – zemí. Oficiální centrum sice zůstává Sarajevo, ale suverenita je rozdělena mezi Federací a Republikou Srbskou, která má určitou a skutečnou samostatnost a toto se také týká v určité míře chorvatského etnika v druhé části federace; muslimsko-chorvatské. Proto je také možné, že Federace nemá dlouho úplnou vládu – Radu ministrů v Sarajevu, tato instituce ve skutečnosti nemá skoro žádný vliv na život jednotlivých národů.

Silná sociální, politická a ekonomická identifikace Srbů s Republikou Srbskou (v BiH) spojená se silným a nezávislým vedením jsou dnes hlavní hybné síly v této části Bosny a Hercegoviny. Druhá část Federace muslimsko-chorvatská je mimo slabé vedení zmítána etnickými spory mezi Bosňáky a Chorvaty a tradiční slabou ekonomikou. Rozdíl mezi oběma částmi federace se bude zvětšovat a to není dobré vysvědčení pro ty, kteří jsou na Západě přesvědčeni o jedinečnosti multietnické Federace Bosny a Hercegoviny. Možná, že toto je z minulých dvaceti letnejvětší lekcí Západu za jeho politiku na Balkáně v rozděleném globalizovaném světě 21. století. Je to poučení pro Bosňáky ale i pro Bělehrad dokázat Západu říci „ne“. Nejde o nepřátelství k velkým mocnostem, ale ve skutečnosti o dobré vztahy se vzájemným respektem, které nejsou založeny na podřízenosti a slabosti.

Jaký lze očekávat vývoj v Bosně a Hercegovině?

Podle jedné varianty bude vývoj pokračovat jako před pěti lety, dělením suverenity, již tak slabá vláda v Sarajevu se bude rozpadat dle etnické struktury a její efektivita bude upadat. Republika Srbská se bude dále konsolidovat, zlepšovat infrastrukturu, zákonodárství a státní správu a tím i svoji autoritu v Banja Luce.  Západ bude stále vyvíjet tlak na obě části federace k potlačení institucí jednotlivých etnik a k vytvoření centralizovaného státu. Dá se očekávat, že pro budoucí politické vůdce na Západě bude časem situace v BiH méně zajímavá.  A nastane další varianta a to formální rozpuštění Bosny a Hercegoviny a vznik dvou nebo dokonce tří samostatných států. Je ale více pravděpodobné, že dojde k transformaci těchto variant. Velmi záleží na vládě v Banje Luce (Republika Srbská) zda pro tuto část federace je užitečné zůstat součástí již tak fiktivní Federace Bosny a Hercegoviny a zda je to zájem Srbska. Pokud bude učiněn tento krok, rozpuštěním Bosny a Hercegoviny bude napsána poslední kapitola rozpadu Jugoslávie.

Je, pro Srbi lepší existence Federace Bosny a Hercegoviny nebo její rozpad?

Pro Banja Luku je dnes lepší „tolerovat“ Bosnu a Hercegovinu. Případné vyhlášení nezávislosti by sice způsobilo „velký klokot v mezinárodním hrnci“ ale pokud k tomu dojde, mají Srbové možnost se odvolat na poradní stanovisko Mezinárodního soudu z roku 2010, které podporuje jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova.

8. ledna 2012  - Agentura SRNA

Zdroj:  http://www.vesti-online.com/Vesti/Ex-YU/192918/Mozda-se-BiH-razbije-na-dvetri-drzave

Překlad fp